Jak se řeší problém s agresivitou včel?

Posted on Posted in Nezařazené

Jak se řeší problém s agresivitou včelNedávno se mě ptal soused, jak to, že na něj začaly útočit včely, když sekal zahradu sekačkou. V minulosti totiž s nimi nebyl žádný problém. Odpověď je ukryta v genetice. Nemám ambice zde popisovat pravidla genetiky, od toho jsou na netu odbornější články, například zde, ale v jednoduchosti lze přiblížit, co se s mými včelami během jedné sezóny stalo. Mám na zahradě několik úlů pro opylování stromů a všeho, co na zahradách roste. Z našeho města totiž za posledních pár let včely docela vymizely a včelaři je přesunuli k lesům a polím daleko od doletové vzdálenosti včel k zahradám. To začalo mít negativní dopady na úrodu třešní, jablek a všeho ostatního. Proto jsem umístil na zahradu vybraná včelstva vynikající mimo jiné velkou mírností právě kvůli sousedům.

Klíčem k úspěchu je cílené množení včel s žádoucími kvalitami

Ve včelstvech se snažím pravidelně měnit matky a nečekám na to, až si včely samy zamanou matku vyměnit. K tomuto účelu mám zakoupené inseminované matky, z jejichž vajíček „produkuji“ další matky, které používám na včelnici. Problém s těmito matkami je ten, že po vylíhnutí se tyto matky volně spáří s několika trubci. A to je věc, kterou včelař nemá pod kontrolou. Jak se takové páření děje?

Trubci ze všech úlů v širokém okolí každé ráno vylétají z úlů a letí na takzvaná trubčí shromaždiště. To jsou místa v krajině, kam zkrátka trubci každé ráno letí, tam vegetují a čekají na to, až kolem poletí matka s doprovodem včel, připravená k páření. Pak nastávají závody o to, kdo bude první, ale i druhý, třetí a další .. 🙂 Z ohromného množství trubců na shromaždišti je jich úspěšných jen několik, obyčejně něco kolem osmi až dvanácti. Ti se za letu spáří s matkou a ihned po aktu hynou a padají k zemi. Svůj úkol na Zemi splnili. Nikdo neví, proč si trubci pro shromaždiště vybírají konkrétní místa, ale jisté je, že včely a matka o těchto shromaždištích vědí a letí na jistotu.

Přesně takto byly oplozeny všechny mé matky ve všech úlech. No a jedna matka na zahradě měla zkrátka smůlu. Byla oplozena trubci, kteří pocházeli z agresivních včelstev nějakého jiného včelaře. Její dcery, včely dělnice se totiž vyznačují větší agresivitou a při průchodu kolem úlu napadají člověka i na vzdálenost několika desítek metrů. Takové včely se poměrně snadno identifikují při prohlídkách. Pokud otevřete víko úlu, tyto včely se ihned rozletí a doslova se vrhnou na včelaře a snaží se bodat a bodat. To je samozřejmě v dnešní době nežádoucí a obzvláště na zahradě, kde jsou sousedi. Jak to lze napravit? Jediná cesta vede přes výměnu matky. Musím nejdříve vyhledat a zabít stávající matku. To bude nejobtížnější úkol, neboť včely jsou v této době bez snůšky obzvlášť nervózní, takže to nebude příjemné. Snad ji najdu rychle. Musím to udělat po ránu. Do večera pak nechám včely v klidu. Ony poznají, že nemají matku a v úlu nastane panika. Včely začnou naříkat a hlasitě hučet „co s námi teď bude?“ 🙂 V srpnu už není totiž šance, že by si mohly vychovat jinou svojí matku a ony to moc dobře vědí. Toho využiji a k večeru jen sundám víko, položím na odkrytý úl noviny a položím nahoru celý nástavek s oddělkem, který mám k tomuto účelu připraven již od května. Včely rády přijmou novou matku, protože jde o přežití celé kolonie. Úspěch je téměř stoprocentně zaručen. Po výměně matky mám jistotu, že příští jaro budou včelky zas milé a usměvavé na mě i na sousedy.

Cesta vede přes kluky

Jak asi tušíte, není to konec příběhu. Tajemství chování včel začíná s těmi trubci. Pokud již včelař má agresivnější včelstvo, měl by zajistit, že z takového úlu nevyletí “zlí” trubci. Trubci lumpíci. Jenže každé včelstvo trubce potřebuje, tak co s tím? Já to dělám tak, že vkládám brzy na jaře do všech úlů takzvané trubčí rámky. To je prázdný rámek, v kterém včely vystaví tzv. trubčinu, tedy plást s velkými buňkami. Matka ráda a ochotně tyto plásty ihned zakládá vajíčky a včelstvo začíná vychovávat trubce. Do těch „dobrých“ včelstev dávám rámků více, do „zlých“ jen dva. Když dojde k zavíčkování plodu, tak jednoduše vyjmu trubce lumpíky z úlu ještě před tím, než se vylíhnou a místo nich vkládám do úlu otevřený nezavíčkovaný trubčí plod z mírného včelstva. Pokud by toto dělali všichni včelaři v okolí, problém s agresivními včelami by byl vyřešen.

Napsat komentář